Říjen 2017

Bojovat za štěstí

18. října 2017 v 21:28 | Infinity |  Tok mých myšlenek
Jednou bych chtěla napsat taky článek, který se nebude tak úplně týkat knih. Bude to takové osobnější, plné pocitů a emocí, které bych ze sebe chtěla dostat.

Neprožívám zrovna nejlepší období a měla jsem teď spoustu času nad tím přemýšlet. Došla jsem k závěru, že ne vždycky všechno bude tak, jak chci a já se musím naučit to akceptovat. Trvalo mi hrozně dlouho, než jsem to pochopila. Vždycky jsem kolem sebe kopala a nutně si potřebovala prosadit tu svou a potřebovala jsem, aby všechno bylo tak, jak chci já. To moje uvědomění tkví v tom, že nemá cenu spoléhat na nějaké životní jistoty, protože ty prostě neexistujou a kdykoli se můžou rozpadnout. Uvědomila jsem si, že když spoustu věcí přestanu brát jako samozřejmost, nebudu se muset už takhle nikdy cítit. Jenže, co když to nedokážu? Obávám se, že stejně vždycky udělám stejnou chybu a pak zas budu na začátku.

Ve finále je nejdůležitější, abychom byli největší jistotou sami pro sebe, my samotní. My jsme tím člověkem, s kterým budeme žít už napořád. Nechci zklamávat samu sebe, přála bych si být dostatečně silná na to všechno kolem. Vždycky vědět, kdy udělat to nejsprávnější a nejrozumnější v onu chvíli. To nejlepší pro mě. Problém je nejspíš v tom, že mnohdy jednám na základě toho, co mi říká moje srdce a pak přicházejí ty následky, které v tu chvíli nevidím. Jde o to, že se někdy úplně neumím dívat dopředu a jednám jen podle toho, co zrovna chci, co je mi nejpohodlnější a s čím jsem nejšťastnější. Nedívám se na důsledky, protože nechci. Protože žiju pro ty určité chvíle a říkám si, že to bude všechno jen dobré a pak postupem času vidím, že moje impulzivní chování se nevyplácí. Všechno si uvědomím a pak je pozdě.

Přes tohle všechno ale chci bojovat. Nechci se vzdávat nadějí, že jednou se dočkám opravdového štěstí a nebudou to jen chvilkové a prchavé momenty. Chci bojovat o to, abych mohla být dlouhodoběji spokojená. Nechci, aby se mi do cesty stavěly věci, které by mě mohly dál okrádat o ten moc důležitý pocit vnitřní spokojenosti a klidu.

Vím, že skáču z jedné věci na druhou, ale jsou to věci, které potřebovaly ven. Potřebovala jsem je dostat na "papír" a ujistit se, že v tomhle nejsem sama.



Infinity

Knižní objev - Tohle jsem měla napsat v přítomném čase

8. října 2017 v 21:27 | Infinity |  Knihy a mé recenze
Dnes bych vám chtěla dát tip na úžasnou knížku, která se mi nedávno dostala do rukou. Jedná se o román dánské spisovatelky Helle Helle - Tohle jsem měla napsat v přítomném čase. Navíc mám od autorky podpis, protože byla nedávno v Praze, z čehož mám opravdu radost. Tato kniha se totiž zařadila mezi jedny z mých nejoblíbenějších za rok 2017.

Anotace: Mladá Dorte bydlí sama v domku naproti malému nádraží. Před rodiči předstírá, že studuje literaturu na univerzitě v Kodani, jenže to není pravda. Často je jí zatěžko vůbec vstát z postele, nechává plynout čas a čeká, co jí přivede do cesty náhoda. Také zkouší psát: o svém prvním příteli i dalších prchavých známostech a sexuálních zážitcích, o bezdětné tetě, po níž dostala jméno, o všem, co tak často nefunguje, jak by mohlo… Zvlášť když je člověku dvacet, v noci místo spaní poslouchá vlaky a neví, co se životem. Rafinovaná dánská autorka přivádí čtenáře do svého mikrovesmíru náznaků, ze kterých si můžou utkat vlastní, trochu bolestně smutný, ale i potměšile humorný příběh. Ať už to bude vaše první setkání s Helle Helle, nebo několikáté shledání, připravte se na originální literární zážitek. Ale pozor, možná kvůli němu zapomenete vystoupit ve správné stanici…


Recenze: Pravdou je, že jsem si tuto knížku pořídila zejména kvůli obálce. Je opravdu nádherná. Také anotace mě velice zaujala, protože přesně takové příběhy já mám ráda. Příběhy o mladých lidech, kteří nevědí, jak přesně žít a stále jen hledají ten správný směr, kterým by se mohli vydat a ne vždy se jim to úplně podaří. Připomnělo mi to mou milovanou Martu v roce vetřelce od Petry Soukupové. A také jsem získala to, co jsem očekávala. Plus jsem si naprosto zamilovala styl psaní autorky.