Únor 2017

Ztracená - recenze

25. února 2017 v 22:54 | Infinity |  Knihy a mé recenze
A máme tu novou recenzi! Tentokrát bude řeč o milostném thrilleru Anny Ekbergové s názvem Ztracená. Setkala jsem se většinou s pozitivním hodnocením ale já osobně jsem nebyla úplně na 100 % spokojená. V knize bylo tolik nereálných situací, až mi z toho někdy přecházel zrak a zůstával mi nad tím rozum stát. Ale plusem je rozhodně neustálá akce, která čtenáře udržuje v pozornosti a musí číst dál a dál!


Anotace: Brilantní dánský thriller o chamtivosti, vraždě, podvodu a osudových rozhodnutích zavede čtenáře do malebných dánských rybářských vesnic, ale i do majestátních sídel a nebezpečného podsvětí Kodaně.
Louisa je mladá žena, které žije s přítelem Joachimem na malém Christianově ostrůvku, kde také provozuje kavárnu. Jednoho letního dne, během nejrušnějšího období roku, za ní přijde muž s tvrzením, že Louise je jeho manželkou Helenou, která se beze stopy ztratila před třemi lety. Žena na fotografiích, které jí ukáže, se Louisa skutečně velmi podobá. Policie se pouští do vyšetřování, při němž vychází najevo, že Louisa má na hlavě jizvy po zranění. Mohlo by to být příčinou ztráty paměti?

Louisa je skutečně Helena Söderbergová, dědička obchodního impéria, Edmundova manželka a matka dvou dětí. Musí se rozloučit s Joachimem a začít "nový" život či spíš se vrátit k tomu starému, na který si však vůbec nevzpomíná. Co se skutečně přihodilo té noci, kdy Louisa/Helena zmizela?

Děj intenzivního thrilleru je neustále dva kroky před čtenáři a zápletka nezadržitelně spěje k překvapivému rozuzlení.

Knižní přírůstky za leden - únor 2017

14. února 2017 v 12:42 | Infinity |  Knihy a mé recenze
Konečně jsem tu s novým článkem, a to tentokrát s novými knižními přírůstky, které přibyly do mé knihovničky po Vánocích. Je to pro mě jedna z těch nejlepších terapií, nakupovat si nové knihy. Zvládla jsem zkouškové? Potřebovala jsem se přeci odměnit knížkou. Jsem na nervy z psaní bakalářky? Pořídím si nový komiks.

Z těchto přírůstků jsem už stihla přečíst Martu v roce vetřelce a PANEBOŽE! To byla tak úžasná kniha, že ještě teď ji mám živě v paměti. Když jsem ji četla, nemohla jsem skoro ani spát, jak moc jsem na ni myslela. Zařadila se mezi nejlepší knihy, které jsem měla možnost kdy přečíst. Petra Soukupová je má oblíbená česká spisovatelka a tímto počinem si mě naprosto získala. Dokázala napsat román ve formě deníku, který je tak moc reálný, až mi z toho běhal mráz po zádech.

Nejčerstvější novinkou, kterou jsem si pořídila včera je Slaďák, naprosto dokonalý komiks, který jsem přečetla za 15 minut a ještě dlouho jsem se musela usmívat od ucha k uchu. Je tak překrásně zpracovaný a vystihuje krásné chvilky v partnerském vztahu. Ve spoustě bodech jsem se našla a rozhodně tímto komiksem budu listovat pokaždé, když nebudu mít úplně nejlepší náladu.

Rozečtenou mám knihu Ztracená od nakladatelství Metafora. Je to recenzní výtisk, z kterého mám ohromnou radost, protože kniha je velice čtivá a napínavá. Jsem si jistá, že konec bude strhující a naprosto ho nebudu čekat. Thrillery jednou za čas čtu moc ráda, musím je sice prokládat pokaždé romány, ale ráda se k nim vracím.

Dívka v ledu byla pro mě taky velice očekávanou knížkou a podle všech těch nadšených recenzí se nemůžu dočkat, až se do ní začtu. Bludy z nudy jsou prý taky pecka. Nechala jsem se strhnout doporučením od mých oblíbených knižních booktuberů a důvěřuji jejich tipům. A knihy od Monse Kallentofta? Mám už kompletní sbírku a moje mamka je z tohoto spisovatele a jeho tvorby naprosto unešená. Mně je tedy jasné, že já budu taky, protože mamka je náročný čtenář a nelíbí se jí jen tak něco.

Říkej mi princezno, Pěšky mezi buddhisty a komunisty, Fontána. To jsou poslední kousky do mé obří knižní sbírky. Myslím si, že nikdy v životě nedokážu přestat hromadit další a další knížky. Nedokážu to nidky zastavit, protože je to něco, co mě dělá opravdu šťastnou. A já si myslím, že to je opravdu moc důležité, když člověk něco takového ve svém životě najde.