Květen 2015

Cukuru Tazaki, který ve svém jménu postrádá barvu

22. května 2015 v 23:53 | Infinity |  Knihy a mé recenze
Jsem šťastná, že mohu konečně přijít s novým článkem na můj milovaný blog. Zkouškové je úspěšně za mnou a já budu mít konečně čas na psaní článků. Událo se toho spoustu v mém životě, například, že skončila škola, kterou jsem studovala a milovala ji, ale tyto informace můžete očekávat v dalším článku. Tento je zaměřený na recenzi neobyčejné knihy.

Hned první věc, která nás na knize Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování zaujme, je rozhodně její dlouhý a neotřelý název. Hlavní myšlenkou této knihy je dlouholeté skrývání rozjitřených ran na duši hlavního hrdiny Cukurua. Je zlomený ztrátou svých nejlepších čtyř přátel z mládí. Mezi řádkami tohoto románu je skryta také tichá japonská společnost. Naprosto odlišná od té evropské.

Haruki Murakami nám díky svému podmanivému stylu psaní vykresluje trápení jedné postavy. Je tu jasně ukázána mentalita japonského národa prostřednictvím utrápeného Cukurua. Japonci totiž mají strach z pravdy. Je všude přítomný strach z položení otázek a odpovědí, které by nás mohly ranit natolik, že už bychom neviděli smysl v prožívání dalších dní.

Cukuru celých šestnáct let svého života neví, co udělal svým nemilejším přátelům, kteří byli pilíři jeho dní. Ze dne na den se s ním přestanou bavit a způsobují mu takové trápení, které ve svém bezproblémovém životě nikdy předtím nepocítil. Pochybuje sám o sobě, chce spáchat sebevraždu, ztrácí sám sebe. Vždy se cítil jako ten jiný, nejslabší z celé party. Ten, který všem jen naslouchal, ale nikdy neměl ani kousek sebevědomí.

Cukuru si přišel nevýrazný už jen tím, že ve svém příjmení neměl žádnou barvu. Aka, Ao, Širo a Kuro ve svých příjmeních zářily barvami jako česká vlajka. Jediné v čem si hlavní protagonista připadá výjimečný, je neutuchající zájem o vlaková nádraží. Je schopný sledovat situaci na nádraží i několik hodin denně. Stává se tudíž váženým konstruktérem vlakových nádraží.

Když se Cukuru dokáže pomalu ale jistě vyhrabat ze svých myšlenek na smrt, v jeho životě se objevuje nový přítel Haida, který je pro něj inspirací v mnoha ohledech. Je velice komplikovanou osobností, kterou hlavní hrdina někdy úplně nechápe, ale i tak ho považuje za blízkého přítele. O to horší je pro něj zjištění, že Haida z jeho života také mizí. Jeho nízké sebevědomí opět propadá do černé propasti a Cukuru si myslí, že za vše může jen on sám.

Světlem v jeho životě se stává milenka Sara, která Cukuruovi dává jasně najevo, že je jedinečný. Vnukne mu, že musí začít pátrat po své minulosti a donutí ho, aby našel pravdu, z které má celou dobu takovou úzkost. Pravdu o svých přátelích, kteří mu před několika lety vrazili nůž do zad. A tím dochází k opravdovému putování bezbarvého Cukuru Tazakiho.


Vynikající spisovatel Haruki Murakami, mezi jehož nejznámější román patří Kafka na pobřeží, si pohrává s lidskou psychikou. Pátrá po zákrutech v duši, které nám samotným zůstávají skryty. Velká tíha z Cukurua padá, když se dozví pravdu, která ho šokuje, ale zároveň mu dá naději na nový život. Bez neustálých otázek a s vyřešenými otázkami ve své hlavě. A to já osobně považuji za hlavní klíč celého románu. Kniha si mě rozhodně získala a já jsem stoprocentně rozhodnutá, že si od Murakamiho musím přečíst všechny jeho knihy!

Tuto knihu bych ohodnotila pěti kvězdičkami z pěti, protože si to rozhodně zaslouží!

Četli jste tuto knihu? Co si o ní myslíte vy?


Infinity