Vzpomínky na celý život

30. června 2013 v 20:33 | Infinity |  Tok mých myšlenek
Pokaždé, když otevřu stránku blog.cz a kliknu na kolonku Nový článek, musím se sama pro sebe usmívat, protože se vždy tak těším, co napíšu a taky se těším na to, co pro ostatní budou má slova představovat.

Předtím než začnu psát celý tento článek, bych se chtěla zmínit o tom, na kolik talentovaných blogerek jsem opět narazila. Je to neskutenčné, kolik Vás tu je. Denně průměrně kliknu tak na 30 blogů, které okomentuji a vždycky je to pro mě radost Vám vaše články okomentovat, protože v nich je duše, v nich jsou slova poskládaná tak, že tvoří nádherné úvahy, příběhy a útržky z Vašich životů. Jsem za vás opravdu vděčná. Usmívající se Jste pro mě neustálou inspirací k psaní dalších a dalších článků.

Dnes bych se chtěla zamyslet nad tématem Vzpomínky. Já osobně hrozně ráda vzpomínám, protože mi život neustále přináší krásné zážitky, které si pak třeba před spaním ráda v myšlenkách připomínám. Říkám si.. Co by náš život byl bez vzpomínek? Nic, prázdnota. A také je pravdou, že člověk si rád zavzpomíná jen na to dobré a ty špatné zkušenosti se snaží vytěsnit z myšlenek. Mně osobně se to daří, protože se mi v životě děje spíš to dobré a za to jsem neskonale vděčná.

Nejvíce zážitků a vzpomínek si zařazuji k mému věku 15 až dodnes. V tom období jsem toho zažila nejvíc. První láska, první polibek, zklamání, zlomené srdce. Poznávala jsem nové věci a začínala jsem se učit opravdu žít. Pubertu bych zařadila mezi nejsilnější období mého života. Měnila jsem se, chovala jsem se dětinsky a byly mi udělovány životní poučení se z chyb. Někdy mám ale pocit, že dodnes nejsem poučená ze všeho. Mnohdykrát dělám stejné chyby a očekám jiný výsledek. Ale proč? Když to stejně většinou dopadne stejně. To stále nevím.

Život mě naučil se chovat, rodiče mi vštípili správné vychování a s mou povahou to tvoří skvělý celek. Ano, musím uznat, že některé vzpomínky jsou pro mě bolestivé. Jako třeba základní škola.. Šikana, trápení se v kolektivu a ošklivé poznámky spolužáků. Jsem hrozně ráda, že je to za mnou. Že jsem si tím prošla a stala jsem se silnější. Dokážu se bránit a mrzí mě, když někdo prohlásí, že to není pravda. Ale to už je jejich pohled na věc a ne můj.

Upřímnost mě v životě posunula dál. Vyhýbám se lžím, říkám lidem vše narovinu a proto si mě váží. Uvědomila jsem si, že ani lhát do očí neumím. To bych ale dřív nedokázala. Dřív jsem si nechávala své názory pro sebe a nechala zvítězit ostatní, zatímco já jsem byla ta šedá myška v koutě. Je důležité si vybudovat sebevědomí, věřit si a prosadit se. Jinak budete nuly. Je to bohužel smutný fakt, ale je to tak.

To už jsem ale bohužel zabrousila úplně někam jinam. Nikdy se svých vzpomínek nehodlám vzdát. Ráda vzpomínám na momenty štěstí, na momenty plné dobrodružství. Ovšem nejdůležitější jsou pro mě vzpomínky na lásku, na to, jak mě jeden člověk dělal šťastnou, jak jsem zažila ten nejkrásnější vztah a toho člověka miluju dodnes a on to ví, všichni to ví. Někdy je mi z těch vzpomínek smutno, protože si říkám, že už se to možná nikdy nevrátí, ale stále si něco tak krásného uchovávám v srdci a považuji to za nejvzácnější věc, kterou jsem kdy mohla získat.


Infinity
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kate kate | Web | 30. června 2013 v 20:52 | Reagovat

Nádherný článek!!!!:)

2 michaeela michaeela | Web | 30. června 2013 v 21:05 | Reagovat

Infinity,
Tohle se tak krásně čte, jako kdybych to psala já. Bez vzpomínek by bylo všechno jiný. Já jsem hrozně ráda za vzpomínky ať už jsou špatný nebo dobrý.  Protože co se stalo stalo se. A všechno špatný je k něčemu dobrý. :)

A s tím sebevědomím máš naprostou pravdu, já teda moc sebevědomí nevlastním, ale v některých situacích kdy to sebevědomí potřebuji ho mám. Jinak si připadám občas jako totální nula. :)

Krásně jsi to napsala. :)

3 Aurora Aurora | E-mail | Web | 30. června 2013 v 22:01 | Reagovat

Vzpomínky jsou super :) Ale já jsem teda spíš ten člověk který se řídí "Minulost už pominula, budoucnost teprve bude, jediné, co se skutečně důležité je právě prožitý okamžik." Samozřejmě, kolikrát si otevřu mé staré blogy a opravdu se nad nimi pobavím :D Nebo vytáhnu staré fotografie, ale jak nad tím přemýšlím, nemám ráda návaly nostalgie. Protože jsem zatím prožila skvělý život, bylo mi krásně a když si vezmu, že se může cokoliv změnit, je mi z toho spíš úzko. A hlavně pocit, že všechny skvělé věci co byly už se nikdy nebudou opakovat je příšerný :(
Jinak s tím sebevědomím plně souhlasím... Já bohužel patřím mezi ty, kteří ho nemaj a občas to docela silně pociťuju :D

4 mouli-e mouli-e | E-mail | Web | 30. června 2013 v 22:24 | Reagovat

Už jen ten začátek je krásnej ♥ Mně taky dělá spousta blogů takovou radost.A když jdu psát článek,taky se pro sebe usmívám,protože se těším na reakce a na to,že se zase vypíšu a že si splním to co jsem si řekla,že udělám :)
Tvoje komentáře u mých článků mi dělají obrovskou radost.A strašně bych chtěla zažít ten pocit prvního komentáře,na tvém blogu je to pocta :)

Přesně tak.Vzpomínky by byly nic.Prázdnota.Já mám ve svém životě krásné vzpomínky.Ať s kamarádama,ať s rodinou,z Paříže,z dětství,z něčeho důležitého,jsou to nádherně vzpomínky a jak jsi psala.Taky si je hodně promítám večer před spaním.Vlastně.K tomu bych se chtěla vyjádřit.Stává se mi,že neusnu,nebo nemůžu dělat nic(přemýšlet,na něco se soustředit),pokuď si aspoň minutku nezoopakuju nějakou krásnou vzpomínku,která mi jakoby dodá energii,někdy si příjdu divná,ale vážně to tak mám ://

Samozřejmě.Mám i špatné vzpomínky,ale tech mám minimum oproti krásným :)
Mně  bude 15 v listopadu.Tak jsem zvědavá,jestli teda taky budu mít nějaké krásné vzpomínky.TAky chci zažít první pusu,první pořádnou lásku v 15-ti.. myslím si,že je to ideální věk.A já si ho hodlám užít naplno!!Doslova :)

Šikana... přesně ta patří do mých ošklivých vzpomínek.Měla jsem s tím problémy a snažila jsem se s tím srovnat jakkoliv.Byla jsem z toho opravdu vedle.Viděla jsem to tak,že půjdu k psycholožce,protože jsem to nezvládala.Potřebovala jsem se s tím svěřit.A blog.cz jsem enuznala za vhodné,protože je to soukromější(respektivě: byla soukromější) věc.. ale to už je díky bohu za mnou.Osmou a devátou třídou si už procházím klidněji :)

Líbí se mi jak jsi popsala ten odstaveček s tím budováním sebevědomí.Vím,že nějaké mám,ale existuje opravdu,když se vlastně dokážu jako skoro každý druhý "závislák" bránit jen po počítači?!Je to strašné.Procházím základkou a taky jsem taková ta šedá myš,na kterou když někdo zvýší hlas a prosazuje názor,tak místo toho aby taky prosadila svůj a nebála se vlastního seběvědomí tak nechá zvítězit.Přesně jak ty píšeš.Asi ještě mám co budovat,ale doufám,že až budu dospělejší a budu v tvém věku,budu jako ty.Sebevědom s vlastním názorem :)

Opět máš nádherný článek.Já doufám,že se nezlobíš,že mám zase komentář tak dlouhý.Ale k tvému článku nejde jen napsat nádherný článek.Něco mi tu říká.Vypiš jí to.Ona bude šťastná a bude vědět,že se o to zajímáš.Protože.Mě dělá radost,když si takhle rozumím s nějakou blogerkou :)

Tvůj blog zbožňuju a na tom se doufám nikdy nic nezmění,infinity.Nádherný článek :) jen tak dál .. jsi nejúspěšnější :)

5 Bay de la Mort Bay de la Mort | Web | 30. června 2013 v 22:35 | Reagovat

To je tak ohromné. Veľmi sa mi páči tento blog, i keď je to naozaj z cesty, tento môj komentár. Obdivujem to tu úplne celé, čitateľov, ktorí píšu naozaj krásne komentáre a jednoducho... také príjemné pocity. Je to vôbec možné? Normálne musím za to poďakovať. :)

6 Lexi Perennis Van der Lux Lexi Perennis Van der Lux | E-mail | Web | 30. června 2013 v 22:36 | Reagovat

Úplne s tebou súhlasím. Aj tie zlé veci sú na ničo dobré a nemazala by som ich, ak by sa to dalo. Spomienky sú dôležité, bez nich by sme boli len bezduchý roboti v ľudskej povahe, niečo ako ľudia na Phyduse z Naprieč vesmírom (Loď mezi hvězdami)

Inak, napadlo mi, nespriatelíš? :-)

7 Roa Roa | Web | 30. června 2013 v 22:41 | Reagovat

Moje slova. Co by jsi byl za člověka bez vzpomínek a zkušeností? Právě ty z nás dělají to, co jsme. Bez nich bychom byli jakési bezduché bytosti, pro něž by bylo slovo "člověk" urážkou. Každý z nás se stal tím, čím je, právě kvůli své minulosti. Kdyby jsi ty vzpomínky, co tě doteď utváří, neměla, nebyla bys ta pravá nefalšovaná Infinity. :)

Co se mého sebevědomí týče, řekněme, že je to se mnou jak na houpačce. Někdy nemám žádné a jindy je tak vysoké, že jsem kvůli němu získala pověst arogantní mrchy. :-D

8 Adiw Adiw | Web | 30. června 2013 v 23:13 | Reagovat

Opäť jede krásny článok. Ja si koľkokrát poviem, že sa mi nechce nič písať, ale keď mi na blogu pribudne nejaký ďalší krásny komentár, musím sa pustiť do písania. Sebavedomie je naozaj dôležité. Ja som ešte pred dvomi rokmi bola sivá myška, neviem, čo sa so mnou dialo, ale aj ruku som sa hanbila zdvihnúť v triede, aby sa mi spolužiaci nesmiali, keby som niečo povedala zle. Bála som sa rozprávať so spolužiakmi, že opäť poviem nejakú hlúposť a budú sa mi smiať. Skoro vždy, keď som im niečo povedala, zakoktala som sa. Som veľmi rada, že sa vo mne táto zvláštna trauma zlomila a ja dokážem normálne fungovať v spoločnosti.  Spomienky sú super, ale nerada spomínam na trápne chvíle. Vtedy je mi aj pri spomínaní trápne. Trochu ma ale trápia vyvolané spomienky. Napríklad, keď sa pozriem na obal na retiazku v tvare konskej hlavy. Keď som bola v 3. triede, bola som veľká fanúšička koní. Rodičia mi kúpili krásnu retiazku - konskú hlavu v podkove a ku tomu aj krabičku. Retiazku som nosila stále. Až jedného dňa som ju stratila so školou v bazéne. Rodičia mi potom kúpili novú, ale ja som ju už nenosila toľko ako predtým. Takéto spomienky vyvolané nejakým predmetom sú krásne, ale sú aj smutné, pretože viem, že to sú už len spomienky a v minulosti som si možno niečoho nevážila tak, ako som mala.

9 Faint Faint | Web | 1. července 2013 v 6:42 | Reagovat

Veľmi pekná úvaha, niekde mi hovoríš z duše. Áno niektoré spomienky sú nezameniteľné ale občas by som  možno vytesnila z hlavy aj tie dobré. Aby som sa už nemusela trápiť. Nedávno som urobila tú istú chybu ako pred dvoma rokmi a teraz si to zrejeme ešte dlho budem vyčítať So školou to máme v podstate rovnako. Už sa teším kedy konečne odídem a nikdy tých ľudí neuvuidím. Tiež mi chýba sebavedomie a bojím sa, že ma za moje názory nebudú mať radi no nedávno som začala počúvať Muse jednu úžasnú skupinu a ich texty ma veľmi posilnili.

10 lost-strength lost-strength | Web | 1. července 2013 v 8:28 | Reagovat

Napsalas to krásně, v jistých chvílích uvažuju stejně jako ty a v těch chvílích jsem naprosto spokojená a byla bych nejradši moct se tak cítit pořád, v těch dalších - bohůžel ve většině to prostě nejde. Rok strávený u psychiatrů a ty šílenézážitky s člověkem zamávají a já nejsem ta, která by měla sílu jim čelit.

11 alfalfa alfalfa | E-mail | Web | 1. července 2013 v 8:41 | Reagovat

Krásny článok, hovoríš mi z duše. Ja sa niekoľko krát za deň pristihnem ako spomínam na nejaké pekné veci čo sa mi udiali alebo na nejaký pekný zážitok. Viem, že to bude znieť zvláštne, ale milujem spomínanie. Cítim, že veci, ktoré sa stali dávno znovu ožívajú a znovu môžem v sebe pocítiť to, čo som cítila vtedy. Stále si hovorím, že by som sa nemala tak často vracať k minulosti, pretože potom zabudnem žiť prítomnosťou, ale nedokážem to. Rada spomínam na tie krásne strávené chvíle a cítim sa šťastná. Ale ako píšeš, niekedy cítim smútok a melanchóliu, pretože si uvedomím, že je to už dávno preč a veľa vecí sa zmenilo a už to nebude nikdy taká ako predtým.

Ešte raz, krásny článok pri ktorom sa mi vybavili krásne spomienky ;-)

12 Jass Jass | Web | 1. července 2013 v 8:58 | Reagovat

Práve tohto som sa bála; že avokádo znechutím aj tým, ktorí ho ešte nemali.. Dosť ľuďom chutí, ale ja som mala asi v minulom živote nejaké avokádové problémy.

Akože aj ja špenát milujem, moja mama ho robí výborne, ale tá vec čo nám servírujú v škole sa ani špenátom nedá nazvať. -.- Ale taký domáci špenát od maminky, mňáám. :3

Vôbec som si nevšimla že to tam bolo celý týždeň. Musím zapracovať na všímavosti. :D

A že zrovna TY hovoríš ostatným že sú pre TEBA inšpiráciou. :D

Kokos Infinity, veď ty si jednou z najinšpiratívnejších bloggeriek. DO svojich článkov dávaš kus seba, a to sa nie každému darí, slová môžu byť síce vyberané akokoľvek, ale ty dokážeš do článku prepašovať emócie - či ilegálne alebo legálne, to už neviem. ;)

Ty si bola šikanovaná? To je mi úprimne ľúto, sama som si to neokúsila, ale okolie ma pozná ako príliš súcitnú osobu, takže si viem asi predstaviť aké to je. Ja som nikdy nebola nejak doslova šikanovaná, len mi spolužiak občas robil zle - verbálne, lenže to robí celej triede, takže sme si za sedem rokov zvykli.

Prekrista, mne puberta beží ešte len nejaký tretí rok a už mám chuť rozbíjať veci keď mám záchvaty hnevu. -.-

Obdivujem ľudí, ktorí sú úprimní, lebo si to v niektorých situáciach vyžaduje veľkú dávku odvahy (ktorú ja väčšinou nemám a preto sa po večeroch niekedy trápim a premýšľam nad všetkým, čo som sa bála povedať, aby mi to nezničilo vzťah s rodičmi, kamarátkou a tak ďalej. patrí ti môj úprimný obdiv :D)..

Všetci ti tu písali, že si to napísala krásne, pekne, ohromne, nádherne... Ja len napíšem... Možno až príliš dojemne. :)

13 Beatricia Beatricia | Web | 1. července 2013 v 9:49 | Reagovat

Já nazývám to poznávání jiných blogů a brouzdání po blogu univerzitou života. Dovím se zde mnoho nových věcí, nápadů a návodů, což mne obohacuje a rozšiřuje mi můj obzor. Poznávám nové knihy, hudební skladby, které jsem dosud neznala, a jiné dovednosti.
Co se týče analýzy minulosti a nostalgických vzpomínek, tak to je pro mne tabu, to nevedu. Žiji přítomností a hledím do budoucnosti. Já jsem ortodoxní pragmatik a realista. A musím přiznat, že se mi to vždycky vyplatilo... stát nohama pevně na zemi.
Přeji ti krásné chvíle volnosti; "Čo bolo, to bolo, hlavu hore, bude dobre". :-)

14 Bev Bev | E-mail | Web | 1. července 2013 v 9:50 | Reagovat

Vzpomínky jsou krásná věc. Většinou. Je to takový soukromý archiv, do kterého se člověk může kdykoli vrátit a znovu se jím probírat. :-)
A láska... to je ten nejdůležitější cit, bez ní je všechno marné.

15 Beatricia Beatricia | Web | 1. července 2013 v 9:56 | Reagovat

[13]: A ještě: Tvůj skvělý článek zaslouží zvláštní komentář. Opravdu se čte, jako by másla ukrajoval... slova a věty krásně plynou, tvé výrazivo je bohaté, (gramatiku už jsem chválila dříve) a umíš skvěle pracovat s pojmy. Opravdu budeš ozdobou Literární akademie. :-)

16 Mavis E. Strix Mavis E. Strix | E-mail | Web | 1. července 2013 v 11:16 | Reagovat

Zas a znova nádherný článok, tlieskam ti! Máš naozaj obrovský talent a nepíšem to len preto, že mi to píšeš ty. Píšem to preto, pretože je to pravda! Raz chcem byť ako ty, neskutočne ťa obdivujem a držím ti v živote palce! :)

A teraz k článku - ako som napísala, nádherný článok! Ja taktiež veľmi rada spomínam, no niektoré spomienky mi dokážu privolať stav absolútnej depresie, čo nie je práve najlepšie. Každopádne súhlasím s vetou, že človek bez spomienok by bol v podstate ničím. Máš veľkú pravdu! Dokonca existuje aj jeden citát: "Keby nebolo spomienok, človek by neveril, že bol raz šťastný". Osobne sa ho nedržím, pretože podľa môjho názoru pravdivý nie je, len ma napadol v súvislosti s tvojím článkom :)

Taktiež máš pravdu v tom, že sa človek musí vedieť presadiť. Ja osobne to viem len niekedy, cítim, že ešte musím dospieť, čo sa tejto stránky života týka. Ešte stále som taká šedá myška a radšej si nechávam názory pre seba. V každom prípade som zástanca toho, že všetko potrebuje prax :)

17 Casion Casion | Web | 1. července 2013 v 11:45 | Reagovat

Pri tomto článku mi prišiel na rozum jeden krásny citát, ktorý som kedysi dávno čítala - Spomienka je jediný raj, z ktorého nás nemôžu vyhnať :-)  :-)

18 Zuzana Samiecová Zuzana Samiecová | Web | 1. července 2013 v 12:21 | Reagovat

Ó ano. Vzpomínky. Malinké hřejivé jiskřičky, které tvoří náš život dokonalým... :-)

19 Džiff Džiff | Web | 1. července 2013 v 12:43 | Reagovat

Vlastně téměř ve všem máš pravdu. Kdyby nebyly vzpomínky a minulost, tak vlastně není nic a my nemáme své představy. Bohužel já mám vzpomínky spjaty s jedním člověkem díky kterého jsem byla hodně zničená delší dobu a proto vzpomínky jsou pro mě něco, co nemám moc ráda. Budu to muset překousnout, přejít a žít s jinými vzpomínky, s krásnými vzpomínky.
Odstavec, ve kterém si odbočila k upřímnosti a jiným věcem, ten mě dostal. Zjistila jsem, že nemám ani jedno z toho, co popisuješ a o čem právě v tom odstavci píšeš. Takže jsem nula, nejspíš, vlastně určitě. To je smutné. Ale co, zase mi tvůj článek něco dal :) Jsi neskutečná!

20 Claire Drayen. Claire Drayen. | Web | 1. července 2013 v 14:52 | Reagovat

Jo, to období 15 a výš je asi vážně nejvíc úrodné na všechny zážitky. No, mě do tohohle období chybí ještě rok, takže možná proto teď nemám na co vzpomínat. Být tebou, tak taky ráda vzpomínám, ale takhle se mi moje minulost hnusí. Nemám jí ráda za všechny moje činy, za to, jaká jsem byla. Chci se už posunout dál, proto já osobně nijak moc nevzpomínám.
Moc se mi líbí ta část, kde tě tvá minulost udělala silnější, to je prostě skvělé :) Takhle by to mělo fungovat :)

21 JaňuLéé^^♥ JaňuLéé^^♥ | Web | 1. července 2013 v 16:18 | Reagovat

I když mé vzpomínky nejsou moc kráné... i tak si ráda na vše zavzpomínám :) Protože... bez vzpomínek by byl ospravdu život nudný a na nic :)

22 Fia Felis en Niger Fia Felis en Niger | E-mail | Web | 1. července 2013 v 16:45 | Reagovat

ach tie vzpomienky :D ale aj mňa v škole šikanovali, nebolo mi vtedy práve do smiechu... ale aj tak  veď predsa všetko zlé je na niečo dobré :) našla som si vtedy najlepšiu kamarátku :D

23 Allys♥Cook Allys♥Cook | Web | 1. července 2013 v 16:53 | Reagovat

krásný dlouhý článek,četla jsem celý :) je to vážně úžasné. Já mám takový stříbrný dřív kosmetický kufřík ve kterém mám spoustu vzpomínek =)

24 Betty Betty | E-mail | Web | 1. července 2013 v 18:20 | Reagovat

Blog pre mňa predstavuje veľkú inšpiráciu. Často píšem články tak, že tam proste píšem čo ma napadne, a aj keď si to potom prečítam a nedáva to zmysel, nechám to tak, pretože som to tak myslela. Snáď moje články budú niekedy tiež tak kvalitné ako napríklad u teba, ale na to je ešte veľa času :)

Tento článok mi príde presne k dnešnému dňu, bola u nás Domča a spomínali sme aké sme boli malé, čo sme robili, aké sme boli,... máme nádherné spomienky a som strašne rada, že ju mám. Je pre mňa veľkou inšpiráciou. Ani si neviem predstaviť ako by sa môj život život vyvíjal bez nej. A ani nechcem.
V živote sa mi tiež deje skôr to dobré za čo som veľmi vďačná. Ja si zatiaľ najviac pamätám to detstvo, prvú lásku som ešte nezažila. S tým sebavedomím s tebou súhlasím. Inak tu neprežiješ. Posledné vety sú krásne. Treba si to všetko nosiť v srdci, spomínať,... asi o tom je život.. :)

25 Jani :* Jani :* | Web | 1. července 2013 v 19:15 | Reagovat

jo vzpomínky, nádherná to věc :) ale nesmíš u nich přemýšlet, protože to nedělá dobrotu..
no jako vzpomínky celkově jsou dobré :) a nejlepší je když vzpomínáš s někým a směješ se ještě víc, než když se to stalo :)
a můžu se zeptat jsi ještě pořád s ním? nebo už ne..

26 Tempé Tempé | E-mail | Web | 1. července 2013 v 20:09 | Reagovat

Já jsem hrozně sentimentální člověk. Každou věc si hnedka schovám a mám toho všude plno, už to pomalu nemám kam ani dávat. Ale stejně si (většinou) vždycky pamatuju, k čemu se ta dan věc vážě a mám z toho obrovskou radost a vzpomínám a vzpomínám. (A někdy si i tajně pobrečím)

... a chválím nový design, moc se mi líbí, má krásné barvičky. Ale musím tedy i říct, že tím, jak je zarovnaný doprava tak se mi to špatně čte. I když vlastně nevím proč.

27 Melissa Melissa | Web | 1. července 2013 v 20:17 | Reagovat

Myslím,že máš podobný životní postoj jako já:)V dnešní době je opravdu velice důležité něco umět,mít sebevědomí,umět říct svůj názor a stát si za ním.Vždycky jsem lidem do očí říkala,co si myslím,i když se to mnohým nelíbilo,ale to jen vypovídalo o tom,že pravdu mám já.Vždycky se mi vyplatilo,když jsem se dokázala ozvat,nenechala si nic líbit a řekla jsem,co si myslím.Vzpomínky jsou krásná věc,jen je škoda,že už to jsou často opravdu jen vzpomínky a ten čas už se nikdy nevrátí...Hned jsem si všimla,že ten minulý článek zmizel,myslím,že jsi ho tu mohla klidně nechat,ale chápu...Měj se hezky,užívej si volno,sluníčko,knihy,filmy,procházky venku,psaní,je to opravdu to nejlepší,co může být:)

28 empty-space empty-space | Web | 1. července 2013 v 20:20 | Reagovat

jů , tvojí návštěvnost a tak milé komentáře bych taky chtěla.

omluv mě, že teď budu psát trochu z jiného soudku ale tohle prostě musím napsat. babička (ano , babička) má už hrozně starý počítač a to byl ten na kterém jsem se všechno učila a ukládala tam svoje fotky a videa. a narazila jsem na jedno opravdu vtipné video, kde jedu po mokré klouzačce u nás na zahradě [ točila to teta ] a okolo mě jsou všechny moje sestřenice a bratránek. já sjedu z té klouzačky , celá nahá a tancuji. pak kamera sjede na mou sestřeničku a ta tam normálně do prostřed zahrady kaká a já udělám takový směšný pohled a prohlásím: ,,to jsem jí řekla já jenže jsem myslela, že bude čůrat" a pak tam mám ještě videa , kde zpívat furt jednu písničku , kterou jsem si vymyslela a její slova jsou furt: myši v koši ,  myši v koši , na co myslíš ? a celou dobu tento rádoby song opakuji dokola asi pět minut.
myslím, že tohle jsem psát vážně neměla ale chtěla jsem odhalit aspoň něco ze své maličkosti a to je to, že jsem bývala blázen , bývala ?

jinak vzpomínky jsou nádherná věc. některé věci bych sice ráda zapoměla ale snad víte, i ty špatné nám ukazují naše chyby .

dneska jsem nějaká divná, vážně .

jinak krásně zformulovaný a napsaný článek, moc tě chválím.

29 •Pet!nka• •Pet!nka• | E-mail | Web | 1. července 2013 v 20:33 | Reagovat

Je pravda, že vzpomínky jsou něčím, co nás formuje. Díky nim jsme takové, jaké jsme. Teď a tady jsme právě jen díky tou bylo dřív. Bereme si z toho ponaučení, litujeme ale mnohdy se i radujeme. Napsala jsi to přesně!

30 Sonia Sonia | Web | 1. července 2013 v 22:30 | Reagovat

Jojo, vzpomínky jsou jen a jen naše, ty nám nikdo vzít nemůže. Ty zlé vzpomínky někdo dokáže utlačit, ale stejně někde v podvědomí jsou tam. Stačí jedna věc a celé se to vrátí zpátky:/ Naštěstí v mém životě jsou dobré vzpomínky, neříkám že by se pár zlých nenašlo, ale jak jsem říkala asi jsem si je někam odložila na pozdějc. Učíme se z chyb, no někteří si to nepamatují a chyby opakují...potom si to ale uvědomí a ž tu chybu (snad) neudělají:)

31 Cleo Cleo | Web | 1. července 2013 v 23:25 | Reagovat

Krásná fotka :)

32 Jass Jass | Web | 2. července 2013 v 9:08 | Reagovat

Infinity, neviem naisto, či sa ti to bude páčiť. Ale ak sa ti páčili THG, neváhaj a okamžite tú knihu choď kúpiť, ver mi, že neoľutuješ. akurát si možno budeš musieť zaplatiť psychiatra, lebo sa zaľúbiš do Foura. Ako ja. :DDD
A ďakujem, veď som sa aj vynasnažila, ale pri písaní recenzií na dobré knihy mám vždy pocit, že som nenapísala všetko ako som mala.

33 Chica Checa Chica Checa | Web | 2. července 2013 v 10:22 | Reagovat

Vzpomínky jsou... vždycky když upadnu do nostalgie vzpomínek,tak se snažím z toho zase hned rychle vyhrabat:). Jsou to věci ať už pěkné,ať už smutné, které nějakém způsobem ovlivnily náš živost,a dostaly nás tam,kde jsme právě teď, a teď není ten čas,kdy se máme ohlížet zpátky nad tím,co se stalo,ale jít pořád dál, dělat další rozhodnutí,abychom se zase dostali o krok dále. A až budem tak staří,že už budem moc ani chodit, slyšet,mluvit, jíst,pít, v tomhle stavu co popisu asi nejspíš mrtví:D,tak budem mít času na vzpomínání naprosto nekonečně mnoho:))

34 Veri Veri | Web | 2. července 2013 v 12:36 | Reagovat

Já s tvým článkem souhlasím. V dnešní tvrdé době plné konkrecí je doslova nutné, aby si člověk vydobyl respekt a uměl se prosadit, jinak nemá šanci.

35 Veri Veri | Web | 2. července 2013 v 12:37 | Reagovat

* pardon: konkurencí

36 DQ | blog Destiqe DQ | blog Destiqe | Web | 2. července 2013 v 13:22 | Reagovat

Pravda, keby neboli spomienky, nemohli by sme fungovať. Proste by sme sa posúvali do budúcnosti a minulosť by každou stotinou zanikala. :)

37 Claire Burn Claire Burn | Web | 2. července 2013 v 14:31 | Reagovat

Hneď na začiatok ťa chcem veľmi pochváliť Infinity ! :) Npaísala si to nádherne. Keďže som od teba o dosť rokov mladšia, tie najkrajšie spomienky ma len čakajú. Pri čítani tvojho článku som sa nad tým dosť zamyslela. Život bez vzpomienok by bol nazaj o ničom. I keď máme dočinenia aj stými zlými. Krásny článok :)

38 Hani | bevintage.blog.cz Hani | bevintage.blog.cz | Web | 2. července 2013 v 16:35 | Reagovat

Ráda vzpomínám a přemýšlím o minulosti, v obou podobách. Vlastně ani nevím, jestli to dělám ráda, ale, dělám to často. Je mi líto, že máš za sebou šikanu a ponižování. Já mám to štěstí, že jsem to nikdy nezažila... a jsem za to vážně ráda.
Nechce se ti naučit mne upřímnosti? Já to moc dobře neumím. Neříkám, ře všem lžu, to ne, ale nedokážu kamarádce říct, že jí tohle tričko nesluší, nebo kamarádovi, že má učitelka pravdu, když mu něco vyčítá. Navíc se pak na mne naštvou... ale vím, že je to špatně.
Doufám, že už budeš vzpomínat jen v dobrém. :)

39 Lolitka. Lolitka. | E-mail | Web | 2. července 2013 v 18:54 | Reagovat

Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela, jaké by to bylo kdybychom si nic nepamatovali, kdyby nebyly vzpomínky. Teď jsi mi nasadila brouka do hlavy:) Jinak - opět jsi napsala nádherný článek a já ho přečetla jedním dechem!

Chci ti říct, že se vracím aktivně na blog a budu se snažit častěji přispívat:)

40 Jimmy Mindfucker Jimmy Mindfucker | Web | 2. července 2013 v 21:04 | Reagovat

Krásné! Snad bude přibývat už jen těch hezkých vzpomínek. Mimochodem, ten design je fakt perfektní :3

41 Callie Moyes Callie Moyes | Web | 2. července 2013 v 21:57 | Reagovat

Byla jsem naprosto potěšena už po dvou odstavcích. Mám ráda lidi, kteří umí pochválit druhé, tím způsobem, že z toho sami nic nemají. A musím se přiznat, že tajne doufám, že budu jedna z těch skvělých blogerek, teda až na můj blog narazíš.

Já bych třeba nikdy nechtěla vytěšnit nějakou špatnou vzpomínku. Protože když jsem šťastná spomínám právě na ně a když jsem smutná, připomenu si ty šťastné chvíle. A proč? Člověk by si ve štěstí měl připomínat, jaký byl život, když ho neměl, aby si svého štěstí více cenil. A když jsme smutní, měli bychom si štěstí připomínat, alespoň ve vzpomínkách, opravdu to pomáhá na depresi. :)

Bez vzpomínek by nebylo jen prázdno, ale nebyli bychom ani mi. Protože to, co se naučíme musí zůstat v naších vzpomínkách, abychom vůbec věděli, že jsme se to naučili. Co třeba takový Alzheimer? Takové lidé zapomínají a kam se vrací? Do dětství, kdy nic neuměli a nevěděli. A to protože zapomněli na to, že to ví.

A moc pěkně si to napsala a s tím, jak si ceníš svých vzpomínek a okamžiků, které se ti udály a jakou jsi ěla minulost, podobná potkala i mě, je to asi dva roky, co jsem byla šikonovaná, i když já to tak nikdy nebrala. Protože jsem neuvěřitelně optimistická. A v dnešní době mi přijde, že si lidé nechtějí v hlavě nechat ani ty šťastné vzpomínky a netuším proč. :)

42 Kane Kane | Web | 3. července 2013 v 9:36 | Reagovat

Tak za prvé, moc krásný desing! To je tvoje fotka? Pokud jo, tak klobouk dolů, je to nádherně vyfocený - upravený. :)

Jinak já tedy taky ráda vzpomínám. Bohužel ne vždy to jou pěkné věci. Ale jak jsi psala, snažím se na ně zapomenout.

Já se taky snažím být upřímná. A lidi mě síše nesnáší. :D Ale to je silně řečeno. Teď se spíše učím, jak dát svůj názor najevo tak, abych nikoho neurazila. Nebo raději kolikrát mlčím, protože dotyčnému nechci ublížit. Ale dělám to jen v takových drobnostech. Kdybych věděla, že to, co daný člověk dělá, říká, je opravdu špatné, tak mu to řeknu, i kdybych mu měla hrozně ublížit. Pak už by bylo na něm, co si z toho vezme. :) Bohužel se často stává, že se snažím někomu pomoci a oni si z mé rady nic nevezmou. Takže si zbytečně škodí. Ale to jsem se taky dostala někam trochu jinam. Článek je to moc pěkný. :)

43 Jass Jass | E-mail | Web | 3. července 2013 v 10:17 | Reagovat

Ale že?! :DD Neviem si predstaviť TBBT bez neho, a aj keby ho hral iný herec, nebude taký.. Dôveryhodný.

  I AM BATMAN, SHHH! :DD

44 Jass Jass | E-mail | Web | 3. července 2013 v 10:51 | Reagovat

:D
On je najlepší na celom svete, by som sa za neho hneď vydala... Bože, teraz ma napadlo aká by bola svadobná noc... "Vieš že jedna spermia meria... A presúva sa rýchlosťou.." :D
Ja viem, som úchylná. :-(

45 pavel pavel | Web | 3. července 2013 v 11:31 | Reagovat

Taky jsem se naučil, říkat všechno na rovinu, i když z toho vznikají problémy. Ale upřímnost je mi přednější. :-)

46 Beatricia Beatricia | Web | 3. července 2013 v 12:33 | Reagovat

Blahopřeji ti k rekordní návštěvnosti 46 komentů a děkuji ti za milý hlásek do soutěže o nejlepší gif. Já se tím dobře bavím. :-D

47 Michaeela. Michaeela. | Web | 3. července 2013 v 13:07 | Reagovat

Je to šílený podraz nebo naschvál, vlastně ani nevím. Ale ať jsou šťastný. :) Já jsem taky.

Neboj kočko, ono bude líp. :) A tobě taky hrozně moc přeju, jsi zlatá. :-*

48 H. H. | Web | 3. července 2013 v 14:06 | Reagovat

Ať už jsou vzpomínky špatné nebo dobré. Patří do života. Je dobře, že máš hlavně ty dobré :)

49 Sydney - tangleds.blog.cz Sydney - tangleds.blog.cz | E-mail | Web | 3. července 2013 v 16:24 | Reagovat

Čo dodať :) Tvojími pozítívnymi slovami si mi vyrazila dych :) Je to úžasné, ako dokáže blog tak spojiť ľudí ktorí sú od seba vzdialení XX kilometrov. A tiež rada píšem články, komentáre a podobne :) Baví ma to, keď viem že je to čítané, žiadané, že ten článok a moje myšlienky uzrú aj iní ľudia. Že to neostane len v hlave :)

Čo sa tíka spomienok. Je to jediný raj, odkiaľ nás nie je možné vyhnať. Často mávam také tie nostalgie. Že si zaspomínam na pekné spomienky či vtipné a niekedy aj na tie zlé ale snažím sa to robiť menej a menej, lebo ma to jedine tak brzdí a nedovoľuje sa pohnúť ďalej. No moje také obdobie spomienkové je proste stále. Ja zažívam pekné pocity aj keď si spravím chutné jedlo, pustím dobrú hudbu a som na blogu. Aj to je pre mňa spomienka :) Ale čo sa tíka takých naozajstných sú na priateľov, rodinu a samozrejme moju sesternicu (ale to je skôr to detstvo) :)

50 oficiallberry oficiallberry | E-mail | Web | 3. července 2013 v 17:40 | Reagovat

kRÁSNĚ NAPSANÉ :3

51 Michelle Donutte † Michelle Donutte † | Web | 3. července 2013 v 19:20 | Reagovat

Jsi jedna s mých oblíbených blogerek,a píšeš opravdu krásně:3 Jsem ráda,že jsi :3

52 Chica con sueños Chica con sueños | Web | 3. července 2013 v 19:28 | Reagovat

Vzpomínky... to je tak nádherné slovo :) mám doma krabici... a v té krabici mám všechno, co má pro mě cenu. Dopisy od nejlepší kamarádky, plakáty, autogram od Johnnyho Deppa a spoustu dalších, pro jiné lidi blbosti, pro mě poklady :)
Někdy je fajn si jen tak lehnout a zavzpomínat. Vrátit se do těch časů, kdy se něco dělo.
Ty jsi jedna z úžasných blogerek, tvůj článek jsem přečetla jedním dechem :)

53 lýla lýla | Web | 3. července 2013 v 20:25 | Reagovat

Právě proto se teď snažím hodit se co nejvíce do pohody přes léto, abych to pak nějak psychicky zvládla.. Je pravda, že mi asi větší starosti dělají ty vysoké školy, protože bych se opravdu na ně chtěla dostat, ale tak to už je jenom o přípravě a jak moc to budu chtít. :)
Co se týče lásky, mrzí mě, jak jsem se vlastně probudila z deziluze. Vždycky jsem si myslela, jak moc budu šťastná a jak spokojená budu, až jednou snad konečně budu s někým chodit a teď mám krizi z toho, že mě to ani netěší ani z toho nejsem smutná.. ASi jsem zjistila, že to zkrátka není pro mě. A mrzí mě, že to máš takhle ty, cítila jsem to už tolikrát, že už jsem z toho taková otupělá.. Bude vždycky lépe, protože co sejde z očí, to sejde i z mysli, tak se pokus nějak ošéfovat léto tak, abyste se nevídali a bude to v pohodě :)

54 Bastera Bastera | Web | 4. července 2013 v 20:25 | Reagovat

Krásně napsáno! Vzpomínky jsou něco, co by si člověk měl v sobě uchovávat, ale zároveň by měl dokázat si od nich držet odstup, já bohužel žiji minulostí a tím, jaké to bylo a lituji, že už to takové nebude, chtěla bych se od nich odpoutat a začít je brát jako něco, co prošlo mým životem a bylo to krásné i bolestivé a je to pryč a otevřít se vstříc novým vzpomínkám jež přijdou, snad se mi to brzy povede :)

55 Vendy Vendy | Web | 5. července 2013 v 21:35 | Reagovat

To jsou ty myšlenkový pochody. Ale to jsi odbočila právě na základě těch vzpomínek. Dojít k poznání, že musíš na sobě pracovat v podobě sebedůvěry a vystupování, to je dílem právě vzpomínek na dobu, kdy se ti nedařilo a kterou bys chtěla možná změnit. Minulost změnit nemůžeme, ale budoucnost ano... :-)

56 Marsi,Máca Marsi,Máca | E-mail | Web | 6. července 2013 v 18:59 | Reagovat

velkolepý článek!! donutilo mě to zapřemýslet nad svým dosavadním životem,děkuji :)

57 Baush Baush | Web | 12. července 2013 v 11:31 | Reagovat

Moc s tebou souhlasím :)) Asi mě to donutilo se zamyslet nad tím, jak jsem se dřív do všeho vrhala s elánem. No udělala jsem neskutečně moc kravin, ale někdy to stálo fakt za to :DD
Skvělej článek ;))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama