Když se sen stane skutečností

19. listopadu 2012 v 20:59 | Infinity |  Jednodílné
Napsala jsem povídku o tom, že vždycky má smysl psát a bojovat o to, co vážně chceme.. :-)

Ema vždycky toužila být spisovatelkou a naskytla se jí úžasná příležitost. Byla vyhlášena literární soutěž, která se konala v kraji, ve kterém bydlela. Sice nešlo o nic velkého, ale věděla, že má možnost na výhru. Tedy ona sama nebyla úplně přesvědčená, ale ostatní milovali její povídky a pokaždé se těšili, až jim dá přečíst něco dalšího, co napsala. Když se dozvěděla o soutěži, byla moc šťastná a neváhala ani sekundu a šla se přihlásit. Musela vyplnit krátký formulář a dělala to s obrovskou radostí. Přemýšlela o tom, kolik lidí se ještě tak mohlo přihlásit a jak moc budou talentovaní. Četla si všechny své povídky, které napsala a toužila po tom napsat něco jiného, ještě lepšího. Chtěla do soutěže poslat příběh, který by ostatním vyrazil dech. Měla v hlavě tolik nápadů, jen nevěděla, který z nich přenést na papír. Rozhodla se, že napíše něco ze svého života. To jí šlo totiž nejlépe. Dokázala si tak pod hlavní postavou představit sebe a vracela se v myšlenkách do minulosti a své životní zážitky přenášela na papír. Povídku začala psát v 5 hodin k večeru a skončila až v 10 v noci. Popsala několik stránek a nechápala, kde se pořád bere tolik nápadů a inspirace. Pohonem nejspíš byla touha po výhře. Tak moc si přála být první, konečně v životě něco dokázat. Vkládala do sebe velké naděje a když si četla svůj výtvor po sobě, vykouzlil se jí úsměv na tváři. Její příběh byl skvělý. Byl čtivý, měl nápad a také překvapivý konec. Byla nadšená. Vzala několik popsaných listů a vložila do obálky, kterou poté zaslala i s vyplněným formulářem. Výsledky měla znát až za měsíc. Každý den se vlekl hrozně pomalu. Už potřebovala znát verdikt. Neustále o sobě pochybovala. Věděla sice, že to napsala bravurně, ale co když ostatní byli ještě talentovanější a ona na vytouženou první příčku nedosáhne.

Měsíc uběhl a Ema držela v ruce obálku, v které byly výsledky. Měla se dozvědět o svém úspěchu nebo prohře. Celé tělo se jí třáslo vzrušením a nemohla popadnout dech. Otevřela obálku a vytáhla z ní popsaný list. "S radostí Vám oznamujeme, že jste se stala vítězkou literární soutěže! Máme pro Vás osobní otázku… Nechcete v budoucnosti napsat knihu? Spolupracujeme s jedním nakladatelstvím a Váš příběh by mohl být vydán i knižně. Pokud byste byla ochotná se ještě více rozepsat.."

Ema stála jako opařená. Právě se jí vyplnil její dlouholetý životní sen. Celých 10 let se už věnovala psaní a snažila se stále zdokonalovat. Nad svými povídkami strávila i několik hodin. Psaní byla její vášní. Po tváři jí stékala slza štěstí a naprosto oněměla. Najednou poznala jaké to je být tou nejšťastnější dívkou na světě. Představila si sebe jako úspěšnou spisovatelku, která svým obdivovatelům rozdává autogramy. Viděla nádhernou budoucnost, kterou jistě měla před sebou. Kolika lidem se asi podaří dělat přesně to, po čem v životě nejvíc touží? Věděla, že jednoho dne dosáhne obrovských úspěchů, měla talent, o kterém se mělo přesvědčit více lidí.

Mohla také poděkovat svým rodičům a přátelům, kteří jí podporovali a vždy, kdy už si nevěděla rady, oni tu pro ni byli. Pomáhali jí i tím, co třeba jen řekli. Z každého rozhovoru si odnesla něco, co by mohla napsat do svých povídek. Celý její život byl pro ní inspirací. Čerpala z životů svých blízkých, čerpala ze svých životních zážitků. Také proto stále musela zažívat něco nového.

A všechny její vize o budoucnosti se jí nakonec vyplnily, ale jediné, co si uvědomila bylo to, že veškerý svůj volný čas věnovala psaní a zůstala sama. Neměla partnera, který by ji milovala. Měla však práci, kterou milovala ona. Otázkou ale bylo, jestli jí to stačilo.

Líbí se vám povídka?

Infinity
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 grafic-soul grafic-soul | Web | 19. listopadu 2012 v 8:38 | Reagovat

hmm zajimavy, krasne trefne a subjektvine napsano :) pekna :)

2 Beatricia Beatricia | Web | 19. listopadu 2012 v 8:41 | Reagovat

Povídka se mně moc líbí. Je to pravdivý životní příběh; tak věrně je to vylíčeno.
Přemýšlím nad tou poslední větou. To je velké dilema a já osobně jsem přesvědčena, že jen milovaná práce ke štěstí úplně nestačí. Musí tu být ještě i ten milovaný.
To je mi líto, že ti není dobře, a přeju ti rychlé uzdravení. Přece to stonání nemáme v plánu, že? :-)

3 Amélia van Raarová Amélia van Raarová | Web | 19. listopadu 2012 v 14:02 | Reagovat

Poslední věta je super ;) Dala tomu "grády" ;D

4 Amélia van Raarová Amélia van Raarová | Web | 19. listopadu 2012 v 14:33 | Reagovat

Jéj, promiň, na ten zbytek jsem zapomněla :D
Ten je samozřejmě úžasný, krásně a realisticky popisuješ Eminy pocity ;) To se mi moc líbí :)

5 Zů | Web | 19. listopadu 2012 v 16:34 | Reagovat

páni, trošku mi emu připomínáš :) máš taky nádherné a poutavé příběhy, přečetla jsme ho do dvou minut (nevím jestli je to rychle nebo pomalu :D) nemohla jsem se odtrhnout. na konci když jsem se dočetla že neměla manžela který by ji miloval ale měla práci kterou milovala ona a jestli ji to stačilo..? to mě úplně utlo :D nevím jak to popsat. jsem z toho úplně zaražená, přemýšlím co je lepší .DD aspoň si koupí na stará kolena kočky :DD dokonalá povídka fakt!

6 pavel pavel | E-mail | Web | 19. listopadu 2012 v 17:09 | Reagovat

Nelíbí, protože to neodpovídá skutečnosti. Z rozdávání autogramů dostaneš křeč a bolí tě ruka. Na to se nikdo netěší.

7 pavel pavel | E-mail | Web | 19. listopadu 2012 v 17:46 | Reagovat

Máš u mne odpověď. :)

8 Em Age Em Age | E-mail | Web | 19. listopadu 2012 v 18:02 | Reagovat

Cha, mně by to, myslím, stačilo.
Jsem hodně kariéristická osoba a práci bych byla ochotná obětovat první poslední - práci, co by mě bavila a do které bych byla ochotná dát duši. :-)
Tvoje povídka se mi čelta skvěle, myslím, že je zatím nejlepší, co jsem od tebe četla. :-D Doufám, že se takovýchhle jednorázovek se skvělou pointou zde objeví více. :-)

9 Derpína Derpína | Web | 19. listopadu 2012 v 18:59 | Reagovat

pěkná povídka, taková jednoduchá, se zajímavým dějem:) mě se líbila..myslím, že ale něco pravdy na tom bude - když člověk věnuje celý život své milované práci, ačkoli dělá něco, co ho fakt baví, a opravdu je v tom nadaný, ..to musí být velká radost:) ale zase jde o ty oběti, že? někdy se musíme fakt hodně snažit, abysme dosáhli cíle..jenže zase je někdy potřeba se zamyslet, jestli není třeba něco malého obětovat a dopřát si trochu jiné radosti, například nějakou tu lásku?..
no, jenom takové malé zamyšlení:) povídka se ti opravdu povedla, a to nejen z té obsahové části - myslím, že i gramaticky je to správně, samozřejmě asi nějaké drobné chybky by se tam našly, ale na to nikdo nekouká :D

10 streetQnektarinka streetQnektarinka | Web | 19. listopadu 2012 v 19:10 | Reagovat

Moc se mi líbí :)
Je pro všechny, kteří pochybují nad tím, jestli je důležité jít za svým snem :)
Zkusit se má (skoro) vše :D

11 chs-animal-love chs-animal-love | E-mail | Web | 19. listopadu 2012 v 19:11 | Reagovat

Ty,kolik máš těch blogů? Nebo pořád měníš vzhled? :D

12 Baush Baush | Web | 19. listopadu 2012 v 19:20 | Reagovat

Nechci nic říkat, ale nevžila ses náhodou do Emy trochu ty? :D
Nevím, tahle povídka nechci říkat, že by byla špatná. Určitě je dobře napsaná a čtivá :), ale nevím, asi se mi to dějově moc nelíbilo...

13 Dáda Dáda | Web | 19. listopadu 2012 v 19:34 | Reagovat

Tak mě se ale povídka moc líbila, myslím, že máš na psaní rozhodně talent a měla by jsi v tom pokračovat =)

14 galaxy galaxy | Web | 19. listopadu 2012 v 19:37 | Reagovat

Lucky you, Emma:) Na mě je to moc optimisctické a hepy... Ale je to pěkně napsané, jednoznačné, dějové (opak mě:))
Spřátelit? Klidně, pro mě už to znamená, že si tě přidám do svého cestopisu Jiných světů Chceš-li, řekni si, co bys chtěla na "diplom" či milý důkaz přízně;)

15 Marsianna Marsianna | Web | 19. listopadu 2012 v 19:38 | Reagovat

Povídka se mi moc líbí. :-) Je opravdu ze života (a kéž by z toho mého). :-D Zajímavé téma, pěkné napsané, krásně se to čte.. Takže za mě 1 s hvězdičkou. ;-)  :-)

16 Ifá Ifá | Web | 19. listopadu 2012 v 19:46 | Reagovat

Povídka je nádherná :D

17 ♥Verča♥TVD♥ ♥Verča♥TVD♥ | Web | 19. listopadu 2012 v 20:05 | Reagovat

no páááni, je opravdu krásná, bude i nějaká další? :-)

18 ♥Verča♥TVD♥ ♥Verča♥TVD♥ | Web | 19. listopadu 2012 v 20:13 | Reagovat

achjooo ,škoda :-( a doufám, že budou i na nějaké díly, to by mě mooc potěšilo :-)

19 Rozka Rozka | Web | 19. listopadu 2012 v 20:31 | Reagovat

Krásně napsáno :)

20 Týna Ch. Týna Ch. | Web | 19. listopadu 2012 v 20:48 | Reagovat

miluju povídky!

21 Deny Deny | E-mail | Web | 19. listopadu 2012 v 21:19 | Reagovat

Je to moc hezký i když ten konec... Nevím, jestli bych byla schopna neustále jen psát a psát, vyměnit práci za rodinu. Mám pocit, že kdybych jen psala a psala, přestalo by mě to bavit, chtěla bych partnera, snad i rodinu. Ale to asi záleží na člověku, co je pro něho přednější a každý to má nejspíš jinak.

22 Elisis Elisis | Web | 20. listopadu 2012 v 19:33 | Reagovat

Moc se mi líbí to, co z toho vyplývá :) Ukazuješ, že nesmíme přestat doufat a vkládat naději ve svůj sen, jenže také to chce proto něco udělat ;)
A k poslední větě ... Ta tomu dodala na tajemnosti. Podle mě je důležité mít v životě někoho milovaného :)
Můžu se zeptat, co se Tvůj sen? Také se stát spisovatelkou? :)

23 Vera Vera | Web | 21. listopadu 2012 v 21:50 | Reagovat

Pěkný! :)
kéž by se takové sny měnily ve skutečnosti častěji. Tohle se třeba mě nikdy nestane, ale...kéž by. Budu snad jen dál doufat. Do většiny literárních soutěží se nehlásím, buďto mi (absolutně) nevyhovuje téma - naše učitelka nám říká jen o takových prazvláštních literárních soutěžích :D a nebo se mi jednoduše nepodaří vymyslet příběh, jaký se podařil Emě ve tvé povídce :)
Líbí se mi, jak si šla za svojí touhou stát se spisovatelkou, která se jí nakonec vyplnila!

24 Haň. Haň. | Web | 1. června 2013 v 22:01 | Reagovat

Infinity, Verunko, nevím, jak dál ti mám říkat, před chvilkou jste se o tom bavily s Unicorn, ale slyším jen její stranu konverzace. snad ti oslovení "Verunko" nevadí, prostě se mi to tam hodilo.
chtěla jsi po mně, abych si přečetla nějakou povídku, tahle byla první trochu delší, kterou jsem našla, aby to nebyla báseň.
vidím v tom, že jsi do toho dala kousek sebe. pro tebe to možná ani nebyla povídka, jako spíš sen, viď? (:
ale.. strašně hezky se mi to četlo, akorát to možná bylo dost krátké. klidně ses mohla více rozepsat. :3

jinak, kdybys chtěla nějaký další názor, klidně si řekni, ale spíš na určitou povídku, ju? :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama