Velká změna

18. října 2012 v 18:40 | Infinity |  Jednodílné
Zúčastňuji se jedné soutěže u Lucerny a zadání na měsíc říjen je téma šibalství. Tak jsem se rozhodla, že na toto téma napíšu povídku, tak snad se vám bude líbit. :)

Vždycky jsem byl zakřiknutý a neměl jsem moc přátel. Byl jsem introvert a do mého světa jsem nepouštěl moc lidí. Měl jsem jednoho nejlepšího kamaráda, s kterým jsem trávil veškerý můj volný čas a on byl mou spřízněnou duší. Jednoho dne jsem se však rozhodl, že se změním, aspoň na jeden den. Rozhodl jsem se, že chci zažít den plný ztřeštěností a nečekaných věcí. Vstal jsem a měl jsem moc dobrou náladu, což u mě nebylo vůbec obvyklé. Ve škole jsem se se všemi začal bavit a najednou se ze mě z minuty na minutu stal upovídaný a přítelský Honza. Všichni byly mým novým chováním překvapeni, ale bylo znát, že se jim nový Honza líbí. A já jsem se taky cítil ve své kůži. Začal jsem zapadat mezi ostatní, dali mi šanci, abych byl jejich kamarád. Ale bylo zvláštní, že jsem úplně ztrácel mé staré já, vůbec jsem se nepoznával. Ztratil jsem i mého nejlepšího kamaráda, kterého jsem vůbec nepostrádal. Začal se ze mě stávat namyšlený sobec, který byl zvyklý na to mít stále kolem sebe nějaké lidi a stával jsem se středem pozornosti. Dělal jsem samé ztřeštěnosti, jen abych se udržel v "naší partě". Dalo by se říct, že jsem byl vůdce party a vůbec jsem si neuvědomoval, kolik špatných věcí jsem dělal. Byl jsem ale šťastný jako nikdy předtím. Ani mi nevadilo, že můj bývalý nejlepší kamarád byl úplně zničený a stýskalo se mu po mě. Začal jsem ho ignorovat a on byl sám, úplně sám. Vysílal ke mně zoufalé pohledy a já je vůbec nevnímal. Měl jsem své nové kamarády a on mě vůbec nezajímal. Jak jsem mohl takhle klesnout? Proč jsem měl potřebu ze sebe dělat šibala a skvělého člověka, kterým vůbec nejsem? Nevím, proč jsem se takhle změnil, nevím co mě k tomu vedlo. Nelíbil se mi snad můj vlastní svět? Byl jsem nešťastný? Ani si nemyslím.
Dokonce jsem začal šikanovat našeho spolužáka, kterého jsem si dřív nevšímal, ale abych měl své místo vůdce party, dělal jsem takové ohavnosti. Vždy jsem byl proti šikaně a teď jsem ji někomu způsoboval. Začal jsem se za sebe stydět a chtěl jsem svůj dřívější život zpátky. Věděl jsem, že cesta zpět vůbec nebude lehká, že asi už nedokážu mého nejlepšího přítele získat zpět. Ale toužil jsem být takový jako dřív.

Jednoho dne jsem přišel domu a rozplakal jsem se. Máma mé vzlyky slyšela, přišla za mnou a zeptala se mě, co se se mnou děje. Všechno jsem jí řekl. Ona na mě totiž žádné změny nepostřehla, protože doma jsem byl někým úplně jiným než venku mezi lidmi a ve škole. "Mami, potřebuji tvou pomoc." Vzlykal jsem a maminka se na mě soucitně podívala. "Copak se stalo, Honzo?" Vyptávala se. "Chci se změnit, stal se ze mě špatný člověk a já to tak nechci, vím, že to tak není správné.. "V tom ti já ale nepomůžu, z toho se musíš dostat sám, přeci jen už jsi velký kluk, je ti 14 let." Věděl jsem, že má pravdu. Ona má totiž vždycky pravdu.. Šel jsem do svého pokoje, zabouchl jsem za sebou dveře a na mobilu jsem vytočil Mirkovo číslo. Dlouho se neozýval, až se mi nakonec povedlo se mu dovolat. "Co chceš?" Ozval se podrážděný Mirkův hlas. "Dokážeš mi odpustit? Vím, že jsem všechno pokazil a že už asi nemám šanci vše napravit, ale ty mi chybíš a naše přátelství pro mě pořád moc znamená. Bez tebe to nejsem já." Dostal jsem ze sebe. Chtělo se mi zase brečet. "To jako myslíš vážně?! Ty po mě žádáš odpuštění, po té ignoraci a opovrhování mnou? Takovouhle drzost jsem snad ještě nezažil." Dořekl a ukončil hovor. Věděl jsem, že to budu mít těžké a že bude trvat dlouho, než mi Mirek odpustí, ale já jsem stále doufal.
A ještě je tu další problém.. Jak se zbavím té zkažené party? Jak jim řeknu, že už nechci být s nimi kamarád. Tolik otázek jsem měl na mysli a neznal jsme ani jednu odpověď. Život je někdy opravdu těžký....

Dsquared2fw2012campaign2_large

Infinity
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Em Age Em Age | Web | 18. října 2012 v 16:09 | Reagovat

Povídka se mi docela líbila, i když myslím, že "šibalství" je něco jiného, než co bylo v povídce popsáno. :-) Taky bych řekla, že rozhovory a mluva postav jsou dost nereálné, zkus příště psát tak, jak by takovej teenager opravdu mluvil, bude to věrohodnější. :-) Jinak ale moc dobrý! Líbil se mi smysl a myšlenka příběhu, máš talent a určitě piš dál, Infinity. :-) Chtěla bych vědět, jestli mu Mirek na konci odpustil.

2 Coco-ch Coco-ch | Web | 18. října 2012 v 16:22 | Reagovat

pekné je to:D ale nepochopila som súvis s nadpisom :):D:D trebárs mi niečo ušlo, ale nejak mi nejde nadpis k článku. Možno sa to odzrkadlí v ostatných častiach

3 Bo Boo Bo Boo | Web | 18. října 2012 v 16:56 | Reagovat

Nádherné! Někdy se taky cítím jako ten kluk, zkažená, odvrhnutá, nechápaná, ale tohle je takové to bodobí měsíc-dva :'D

4 Linda Teatime Linda Teatime | Web | 18. října 2012 v 18:02 | Reagovat

Je to pěkně napsané, hezky se to čte, ale jako šibalství mě to úplně nepřijde.

5 Ivet Ivet | Web | 18. října 2012 v 18:32 | Reagovat

Moc hezky napsané, Tebou - nevklínila jsi se mezi davy teenagerů - jsi jiná!
Tedy v té povídce! :-) Líbí se mi to Verčo a díky, že jsi zašla zase za mnou! :-D

6 Firefly Firefly | Web | 18. října 2012 v 18:51 | Reagovat

Moc pěkně napsaný :)

7 Ywulíí:) Ywulíí:) | Web | 18. října 2012 v 20:02 | Reagovat

Pěkná je opravdu mě bavila:)

8 Bety Bety | Web | 18. října 2012 v 20:04 | Reagovat

Děkuju moc za pochvalu fotek! :-)

Ta povídka se mi líbí, dobře se čte. Je bohužel smutné, že takové věci se doopravdy stávají. A člověku to ani někdy nedojde, jako tomu klukovi. A konec je celkem smutný, i když si za to může sám. Také by mě zajímalo, jestli mu Mirek nakonec odpustí. :-)

9 Fourette Fourette | Web | 18. října 2012 v 20:32 | Reagovat

No tak to asi taky, neříkám že mě to nepotěšilo :D Ale stejně, prostě první co ho napadne jsou prsa no :DD
A super povídka, píšeš nádherně vážné věci.

10 Zů | Web | 18. října 2012 v 20:45 | Reagovat

moc se mi ta povídka líbí! píšeš fakt úplně nádherně :33 ale, myslím že to není zrovna na téma šibalství ://

11 Alia Alia | Web | 18. října 2012 v 21:07 | Reagovat

Nomn, budu muset souhlasit, tohle asi šibalství nebude. Jinak zajímavý nápad&zpracování.

12 Henry A. Henry A. | E-mail | Web | 19. října 2012 v 0:14 | Reagovat

Moc se mi tato povídka líbí , člověk často předstírá , že je nekým jiným jen aby zapadl ...

13 Lucerna Lucerna | Web | 30. října 2012 v 19:44 | Reagovat

Pekna poviedka :-) Niekedy sa vie aj male sibaltsvo zvruhnut v nieco co sme vlastne pôvodne ani nechceli :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama